Mikro świnka
V minulosti sloužila prasata lidem pouze jako hospodářská zvířata. V té době by nikoho nenapadlo chovat je doma jako domácí mazlíčky. Prasata patřila do chlévů a lidé si k nim nevytvářeli podobné vazby jako například ke psům nebo kočkám. Navíc tato chrochtající zvířata byla považována za jedny z nejnepořádnějších zvířat na světě. Koneckonců ne nadarmo vznikla rčení jako „špinavý jako chlívek“. Kdo by tedy chtěl chovat takové zvíře pod vlastní střechou?
Doba se však mění a s ní i přístup ke zvířatům. Už jsme slyšeli o lidech, kteří sdílejí své domovy s obrovskými, tlustými prasaty. Stále častěji se však mluví o miniaturních prasatech. Jsou jen zmenšenou verzí standardních prasat, nebo se jejich chování výrazně liší od chování větších zástupců tohoto druhu? Odkud miniaturní prasata pocházejí? To a mnoho dalších cenných informací se dozvíte při čtení dnešního článku.
Historie miniaturních prasat sahá až do 80. let 20. století. Tehdy byly ve Velké Británii a Kanadě podniknuty pokusy o křížení několika plemen prasat. Patřilo k nim například gloucesterské staropanenské prase, ostrovní prase ossabawské, novozélandské kune-kune a vietnamské prase. Kříženec, který vznikl z těchto plemen, byl nazván miniaturní závěsné prase. V rámci tohoto plemene se rozlišuje několik velikostí. Jsou to: Prase Juliana, kapesní prase, prase Tea-cup, mikro mini prase.
Móda chovu miniaturních prasat se u nás v zahraničí objevuje již řadu let. Do České republiky se dostala poměrně nedávno, ale i zde již existuje řada speciálních chovů, kde si můžete miniaturní prasátko adoptovat. Některé druhy prasátek však mohou stát až tisíc zlotých. Cena bývá tím vyšší, čím menší je plemeno prasete. Nákup miniprasátka by však měl být dobře promyšlený. Žijí totiž stejně dlouho jako malí psi. Mohou se dožít až 20 let, takže rozhodnutí vlastnit prase, stejně jako u každého živého tvora, je třeba brát velmi vážně. Miniprasátko se k člověku připoutá stejně jako pes a dát ho pryč by znamenalo celoživotní utrpení a trauma.
Hmotnost miniprasátka se pohybuje mezi 25 a 50 kilogramy a jeho velikost se pohybuje mezi 30 a 45 centimetry. Pro srovnání, váha domácího prasete se obvykle pohybuje kolem 400 kilogramů. Mikroprasátko je velikostí podobné středně velkému psovi, ale je mnohem těžší. To je třeba mít na paměti, protože i když se 50 kilogramů a výška do výše lidských kolen může zdát ve srovnání se standardním prasetem jako nic, je to mnohem více než u několikaměsíčního selátka, které si přineseme domů a nosíme v náručí. Padesát kilogramů váží i velcí psi, nebo dokonce lidé, takže stojí za to vážně zvážit, zda máme takovou miniaturu skutečně na mysli. Nikdy si nemůžeme být jisti, do jaké velikosti náš mazlíček doroste, a své konečné velikosti dosáhne i po několika letech.
Svým chováním a schopností přilnout k člověku seminiprasátko podobá méně kontroverznímu lidskému domácímu mazlíčkovi, psovi. Miniprasátko dokáže rozdávat stejnou lásku a přinášet stejnou radost. Mnoho aspektů samozřejmě závisí na výchově, ale prasátka vykazují velmi vysokou inteligenci a poměrně rychle se učí. Stejně jako psi dokáží reagovat na své jméno a na zavolání přiběhnout. Dokonce i vrtí ocasem! Tato zvířata milují lidskou společnost a nerada jsou sama. Vyžadují hodně pozornosti a náklonnosti, zejména ve formě mazlení. Milují také drbání za ušima a polibky na čenich. Jsou také velmi chytří a lze je naučit mnoha trikům nebo reagovat na různé povely, stejně jako psy.
Je však třeba mít na paměti, že od samého začátku vlastnictví prasátka musíme stanovit jasná pravidla a požadavky. Především musí zvíře vědět, kdo je jeho majitel, a musí být naučeno majitele respektovat. Je třeba vymezit, co sele smí a co rozhodně nesmí, a důsledně na to dbát. Díky své chytrosti by prasátku nemělo trvat příliš dlouho, než tyto informace vstřebá, ale musíte být důslední, a pokud se na něčem nedohodnete, nesmíte od toho ustoupit, protože zvíře nebude mít jasnou zprávu.
Samozřejmě je jasné, že vůči žádnému zvířeti nesmí být použito násilí a výchova prasátka musí být zcela bez něj.
Miniprasátko potřebuje od svého majitele velkou pozornost. Je to velmi inteligentní zvíře, a proto se poměrně rychle nudí. Musí mu být poskytnuta správná dávka zábavy, jinak se může stát poněkud tvrdohlavým. Bude hlasitě skřehotat nebo ničit nábytek a může být také poněkud nepříjemné.
V udržování čistoty nemá prasátko příliš daleko ke kočkám. Naučit se usadit v záchůdku není pro prase větší problém. Obecně jsou prasata spojována s nepříjemným zápachem, miniaturní prasátka ho však za sebou nezanechávají. Jejich pach je neutrální. Pokud vejdete do bytu, nikdo podle pachu nepozná, že zde žije prase. Nepříjemný zápach je tedy mýtus, dobře udržované a ošetřované prase takový zápach nevytváří. V některých ohledech prase dokonce předčí i tak otrlé členy domácnosti, jako jsou kočky. To proto, že po sobě nezanechává ani gram chlupů. Kromě aspektů čistoty to má ještě jedno velké plus. Díky tomu, že miniprasátko nepouští chlupy, je ideální pro lidi, kteří jsou alergičtí na srst.
Miniprasátka jsou zbožňována dětmi, které stejně jako ona mají často mnohem více energie na hraní. Dobře vychované prasátko nekouše, takže se nemusíme obávat nebezpečí vůči našim nejmenším. Samozřejmě je třeba dítěti vysvětlit, aby se k prasátku chovalo s náležitou úctou a bylo k němu mírné. Přátelská povaha miniprasátek rozvíjí u dětí citlivost a empatii.
Odpověď: stejně jako u psa, i miniprasátka milují procházky. Ano, můžete a měli byste je naučit chodit na vodítku. Místo obojku bude samozřejmě lépe fungovat postroj. Jsou jednak pohodlnější, jednak pro našeho mazlíčka bezpečnější. Prase na procházce rádo hrabe v zemi a hledá potravu. Právě tato činnost je pro prasata jednou z nejoblíbenějších a nejdůležitějších. Pro vlastnictví těchto zvířat by se proto měli rozhodnout pouze lidé, kteří mohou zajistit stálý výběh. Na procházky totiž nestačí. Prase by mělo mít stálý přístup na zahradu. Není vhodné do bytu, kde nemá možnost jít ven, kdykoli se mu zachce. Nepřekvapivě se také rádo válí v blátě.
Požadavky miniprasátka však nekončí jen u zahrady. Musíme také dbát na to, aby se na ní nenacházely rostliny, které jsou pro naše zvířátko jedovaté. Mezi nejnebezpečnější rostliny patří: oleandr, náprstník, astragalus, chrpy, plody a listy kaštanů, jedovatý blázen, konvalinka, tis, azalka, některé druhy kapradin, vistárie, mléč, zelené žaludy a listy dubů, datura, čerstvé ořechy.
Velká i malá prasata jsou všežravá. Jejich jídelníček proto není nijak zvlášť náročný. Neměla by však být krmena krmivem pro psy nebo kočky. V jejich misce by totiž nemělo být příliš mnoho živočišných bílkovin. To však neplatí pro mléčné výrobky. Nepřípustné je však dávat prasatům sladkosti, koření a solené potraviny. To, co mají prasata nejraději, jsou např:
Kromě výše uvedených pochoutek lze miniprasátkům podávat ke krmení také následující potraviny: černý bez, kopřivy, pampelišky, mladou trávu, lembi, hvězdník, lipové listy, listy slézu. Strava miniprasat by měla být bohatá na obilná zrna, jako jsou pšeničné klíčky, ječmen, obilné otruby. Lze podávat i celozrnný chléb. Ve výživě mini prasat jsou důležité také luštěniny. Pamlskem, který můžeme s jistotou použít jako odměnu pro selata, jsou banány. Tato malá stvoření je jednoduše zbožňují.
Jak víte, prasata jsou známá svou obžerností. Miniaturní verze se v tomto ohledu nijak neliší od svých větších sester. Milují jídlo, jsou to opravdoví žrouti. Často se stává, že spotřebují více kalorií, než by měly. Je proto důležité věnovat tomu pozornost, a pokud si všimnete, že vaše selátko začíná vážit více, než by mělo, měli byste mírně minimalizovat obsah kalorií v jeho jídle. To vše by samozřejmě mělo být prováděno pod dohledem veterináře.
Obvykle miniprasátka žerou dvakrát denně, ráno a večer. Obsah kalorií v jídle závisí také na ročním období. V létě, kdy se zvíře může pást na zahradě a nemusí vydávat tolik energie na udržení tělesného tepla, mohou být pokrmy méně syté. V zimě je naopak třeba kalorie zvýšit a při krmení bramborami je třeba dbát na opatrnost kvůli jejich vysokému obsahu škrobu. Prasata by měla mít po celý den přístup k čerstvé vodě.
Nádoba, ze které zvíře žere, by také neměla být náhodná. Prasata se při jídle ráda špiní, převracejí misky a rozsypávají jídlo všude kolem sebe, stejně jako děti. Proto je dobré zajistit, aby jejich misky byly ploché a měly dostatečně těžké dno, aby je prasátko nepřevrhlo. Miniaturní prasátka je nejlepší krmit venku, to rozhodně pomůže vyhnout se zbytečnému nepořádku.
Závěrem – zakrslé prasátko je zvíře, které rozhodně může být nejlepším přítelem člověka. Má však své vlastní humory a požadavky, takže rozhodnutí vzít si miniaturní prasátko pod střechu by mělo být velmi dobře promyšlené.
Chovatelé miniprasátek u nás existují již několik let, mnoho adres lze najít na internetu a na inzertních portálech, jako je OLX nebo Allegro. Při koupi miniprasátka je dobré pamatovat na několik věcí, vyplatí se zjistit, jak velcí byli rodiče selátka, aby za pár let nedošlo ke zklamání, a jako u každého zvířete se chovatele zeptat, jak se selátkem zacházet, zejména pokud je ještě mládě.
Začněme tím, že jsem prasátko dostala jako dárek k narozeninám, kamarádi došli k závěru, že když jsem se neustále rozčilovala nad videi a fotkami miniprasátek na Instagramu, tak mi ho prostě koupí 🙂 A tak jsem si ho pořídila. Začátky byly opravdu super, prasátko se už první den zabydlelo v kotci. Vypadá to, že prasátko si vždycky dělá svoje v nějakém rohu bytu, stačí mu do toho rohu dát stelivo a je vyřešeno. Zde doporučuji investovat do silikonové podestýlky, protože opravdu dobře pohlcuje vlhkost a pachy. Nedoporučuji čipované stelivo nebo ty turbo práškové, protože strašně práší a když se do nich dostane vlhkost, dělají kaši. Prasátko už od začátku projevuje velký zájem o jídlo 😉 Vždyť je to taky tak. Ze začátku jí dáváme sušené kojenecké mléko. Nejlépe při pokojové teplotě, ne moc horké ne moc studené. Po několika týdnech obohacujeme stravu o těstoviny, kroupy, zeleninu. Obecně prase sní cokoliv, ale některé věci mohou být škodlivé, jako v našem případě např. meloun. Prasátko miluje všechny druhy ovoce a zeleniny, např. rajčata, okurky, jahody, borůvky atd.
Kromě toho, že prasátko je velmi roztomilé stvoření, není vždy barevné. Nezapomeňte, že selátko má rádo své nálady, je to velmi inteligentní zvíře, ale je také charakterní. Dává o sobě vědět již od prvních měsíců ;). Projevuje se to mnoha způsoby. Pokud selátko něco chce, udělá hodně pro to, aby toho dosáhlo. Například když se selátko probudí, začne kvákat, protože princezna potřebuje dostat snídani, aby si mohla zase zdřímnout. Když se jí něco nelíbí, vyhodí jídlo z misky čumáčkem pryč a někdy dokonce obrátí misku dnem vzhůru. Protože když má prase hlad, sní cokoli, a to, že by rádo jedlo své oblíbené pamlsky každý den, je věc druhá.
Spaní prasátka v posteli je jiná věc. Pokud prasátko uvidí, že máte pohodlnou, krásně ustlanou, čistou a voňavou postel s teplou peřinou, rozhodne se, že si tuto podestýlku zaslouží! Když jdete spát, selátko se bude snažit vyskočit na postel, místo aby spalo ve své vlastní posteli, nebo, pokud je příliš malé, přijde pod postel a začne kvákat.
Dalším bodem, který je třeba zmínit, je přeprava prasátka. Jak víte, prasátko by mělo jezdit na očkování, odčervení a pravidelné návštěvy veterináře. S tím samozřejmě souvisí i přeprava našeho prasátka autem. Pokud jedeme sami, měli bychom selátko přepravovat ve speciálně upraveném kontejneru, stejně jako u koček. Pokud je s námi doprovodná osoba, může jednoduše vzít selátko do náruče a zkontrolovat, jak se cítí a jaké má pocity, které jsou někdy různé….. Obvykle jsem prase vozila v přepravce a i přes klidnou jízdu se zvíře bohužel ve většině případů rádo usadilo do přepravky….. A tady mluvím o čísle 1 a 2…. Což se z dlouhodobého hlediska ukázalo jako dost nepříjemné. Zvlášť když se jednou prasátko dostalo z klece ven a „číslo 2“ vletělo na zadní sedadlo auta 😉 A taky se mi zdálo, že je to docela dobrý nápad.
…a má v tom tak trochu pravdu, protože je to pořád prase, jenom mini 😉 A taky je to prase, které se chová jako prase. navíc se o bydlení v něm neprosila a nejspíš by raději běhala v blátě a rejdila po broucích. Takže ano, pokud nejste doma a prasátko se nudí (a pokud se najedlo a šlo spát, tak se určitě nudí), tak počítejte s tím, že bude mít v domě rozkousaný nábytek, vytahané jídlo ze skříní, rozházené odpadky všude možně. Pokud prase něco chce nebo má pocit, že by ho něco mohlo zajímat, udělá cokoli, aby to získalo. Pokud tedy necháte jídlo, zbytky jídla nebo cokoli podobného na místě, na které může prasátko vyskočit, otevřít ho, vklouznout do něj, vlézt do něj atd., očekávejte, že se k němu vaše statečné mikrosviňátko dostane a sní ho. I kdyby z toho mělo průjem.
A ne jen tak ledajací přátelé! Na procházce bude prasátko největší atrakcí, všichni si s ním budou chtít hrát, hladit ho, mazlit se s ním atd. Samozřejmě to bude doprovázet spousta otázek, jak je staré, jak vyroste, co jí a tak dále. Lidé si vás budou fotit a pravděpodobně skončíte na nejedné místní fanpage jako místní zajímavost.
Pokud milujete zvířata a na Instagramu a Youtube jste shlédli milion videí s miniprasátky a nemůžete na ně přestat myslet, pak je možná vietnamské prasátko pro vás to pravé. Nezapomeňte, že prasátko potřebuje běhat, takže pokud bydlíte v paneláku nebo činžáku, budete unavení – vy i prasátko. Bydlíte v domě? Není vám líto vaší zahrady? Skvělé! Vašemu prasátku se bude líbit a bude si ji chtít vyzdobit po svém. Prasátka jsou opravdu inteligentní a roztomilá zvířátka, takže pokud máte dům se zahradou, kde by se mohlo mini prasátko prohánět, možná by to stálo za pokus. Nezapomeňte, že to není hračka, je to živý tvor, který se může dožít 12 let a vážit 40 kg.
Zjistili jsme, že k blokování reklam používáte rozšíření :(
Podpořte nás prosím deaktivací blokování reklam.