Co je to hédonismus? Definice, filozofie, příklady

Hedonismus je směr založený na hledání potěšení. Zakládá si na pohodlném životním stylu, který vede člověka ke štěstí. Jeho chápání je hlubším filozofickým postojem. Má kolem sebe mnoho stoupenců, což znamená, že tento směr lze označit za světonázorový postoj. Říká, že všichni lidé touží po slasti. Hedonismus tvrdí, že slast je dobro, takže lidé, kteří o ni usilují, touží pouze po dobru. Tento směr vznikl ve starém Řecku a dělí se na tři typy: již zmíněný psychologický, etický a materialistický. Samotná honba za slastí však musí probíhat co nejpromyšleněji. Nemělo by, mít za následek změnu charakteru člověka k horšímu. I když hédonistický postoj staví požitek nad ostatní hodnoty, člověk by se neměl změnit k horšímu. Tím, že následuje proud směru, by měl být šťastný a díky tomuto štěstí by měl způsobit, že se jeho život změní k lepšímu, a to v mnoha jeho rovinách.

Směr sám o sobě není společností přijímán příliš dobře. Šíří se názor, že hédonističtí lidé často střídají partnery, to znamená, že s nimi často žijí v náhodném soužití. Nemají žádné hranice ani pravidla a neustále hledají v životě něco nového. Je však třeba zdůraznit, že definice honby za rozkoší, nemusí nutně znamenat zde popsaný případ. Pro mnohé bude potěšením například cestování po světě. Návštěva nových míst a poznávání kultury.

ETICKÝ VERSUS PSYCHOLOGICKÝ HÉDONISMUS

Samotné objasnění definic obou směrů, jsou si velmi podobné. Psychologický hedonismus říká, že každý člověk by měl usilovat o své vlastní potěšení, zatímco etický hedonismus říká, že každý člověk by měl usilovat o potěšení celku. V podstatě však oba hovoří o něčem zcela odlišném. V psychologickém směru se jasně říká, že člověk by se měl jednoduše soustředit sám na sebe. Neměl by příliš myslet na druhé, protože by ho to mohlo odvést od sledování vlastních cílů.

Etický hédonismus je naproti tomu přesvědčení, že člověk svým chováním činí druhé šťastnými. To lze chápat jako jednání ve prospěch nejbližšího okolí. Etický hédonismus se snaží ukázat, že tím, že druhým poskytujeme dobro, se nám to po čase vrátí s novou silou.

HÉDONISMUS A EPIKUREISMUS

Epikureismus je hnutí, které založil Epikuros. Hlásal, že cílem života člověka by mělo být především jeho štěstí. Tvrdil, že život je příliš krátký na to, abychom byli nešťastní a nenaplnění. Ačkoli věřil, že cestou ke štěstí je mimo jiné ctnost a rozum, nepopíral existenci bohů. Chtěl tím vyjádřit, že bohové nemají právo zasahovat do lidského života. Proto by se lidé měli oprostit od náboženské etiky a žít naplno. Hedonismus je naproti tomu jiná odrůda, právě popsaný epikureismus. Právě z tohoto směru vznikl hédonismus. Zdůrazňuje však svobodu mysli a nepodléhání pokušením, která by člověka mohla svést na cestu zla.

CHARAKTERISTIKA HÉDONISTY

Ženy, které vyznávají hodnoty tohoto směru, si především užívají života. Říká se o nich, že jsou fyzicky přitažlivé, sexy, starostlivé a předmětem zájmu mnoha mužů. Vyznačují se velmi vysokým sebevědomím, ctižádostí, dobrým vzděláním a prací, která jim umožňuje žít kvalitní život. Vyznačují se tím, že o sebe pečují, a to do všech detailů.

Jací jsou to muži? Především se vyznačují neuvěřitelnou odvahou, nezávislostí nebo mužností. Vyznačují se rozhodností a tvrdohlavostí. Svým přístupem k životu jsou připraveni dobýt svět. Takoví muži jsou si vědomi svých silných stránek, své odolnosti a psychické houževnatosti tváří v tvář špatným událostem, které se kolem nich dějí. Dbají na svůj vzhled a chtějí jím na ženy zapůsobit. Často na sebe upozorňují svým vzrušujícím přístupem k životu. Touží po adrenalinu, a proto se často rozhodují pro extrémní sporty.

MATERIALISTICKÝ HÉDONISMUS

Dnešní hédonismus se nazývá, materialistický hédonismus. Materialismus v tomto případě může být spojen s materialistickými výhodami. A bude, v tomto ohledu je to dobrý přístup. Pro mnoho lidí jsou hmotné statky nejdůležitějším statkem a jejich vlastnictví jim dává pocit štěstí, naplnění a úspěchu. Dávají si cíle vlastnit určité statky, které vedou k uznání mezi přáteli nebo také k přijetí do určité sociální skupiny.

Cílem konzumerismu, nebo jinak řečeno materialismu, je samozřejmě dosáhnout potěšení uspokojením svých soukromých potřeb. Drahý předmět, který si takový člověk koupí, v něm může vyvolat pocit moci, takže se takoví lidé mohou po určité době považovat za nadřazené ostatním.

ETICKÁ DOKTRÍNA

Jak známo, podle hédonismu je právě slast nejvyšším dobrem. Potěšení a pocit naplnění musí být hlavním cílem každého člověka. Jsou to, motivační prvky pro jednání a seberealizaci. Co je však v této souvislosti etická doktrína?

Název etická nauka pochází z řečtiny. Zajímavé je, že samotný překlad tohoto slova z tohoto jazyka znamená „rozkoš“. Jak již bylo popsáno, existují tři typy výkladu hédonismu: psychologický hédonismus, materialistický hédonismus a etický hédonismus. Etický hédonismus zdůrazňuje skutečnost, že se hledá především štěstí a uspokojení druhého člověka. Je třeba zdůraznit, že není nijak spojen se sobectvím a ze všech typů může být dokonce nejšetrnější k životnímu prostředí. Psychologický říká, že člověk musí usilovat o štěstí. Je zajímavé, že neposkytuje návod, jak může člověk dosáhnout, svého vysněného pocitu štěstí. V materialistickém je nejvyšší hodnotou nabytý hmotný statek. Přesně tak, jak bylo právě, popsáno.

Jako definice hédonismu je popsán i postoj člověka, který se k této doktríně hlásí. Podle této doktríny spočívá postoj člověka v úsilí o prožívání slasti . To však , není vše. Poukazuje zejména na to, že jeho užívání by mělo mít své odpovídající vyjádření. Ačkoli hédonistický postoj, staví potěšení člověka nad ostatní hodnoty, poukazuje na to, že by se mělo jednat o přístup, který je co nejzdravější. Hnáni hédonismem se snadno ztratíme v přístupu k vlastnímu životu i k životu druhých. Člověk by měl být velmi opatrný, protože cesta k odchýlení se od správného výkladu směřování je krátká. A pak už to bude, už je to egoismus, který je jasným opakem hédonismu.

EGOISMUS

Velmi rané odrůdy hédonismu měly s egoismem mnoho společného, coţ se na druhou stranu v následujících letech existence tohoto směru mění. Proč byl hédonista zpočátku srovnáván s materialistou a egoistou? Byl považován za narcistu, který kvůli vlastnímu štěstí a spokojenosti nevěnuje pozornost zlu a nespravedlnosti, jež se dějí kolem něj. Přesto to bylo přirovnání nevhodné.

Materialista pociťuje potěšení pouze z užívání a získávání vytoužených hmotných statků, zatímco hédonista, si cení jiných důležitých hodnot. Mezi ně patří například duchovní hodnoty. V důsledku toho člověk vyznávající takovou myšlenku pociťuje radost především z kontaktu s přírodou, přáteli nebo druhou polovinou. Jaký je rozdíl mezi hédonistou a materialistou? Spočívá v tom, že egoista se stará pouze o svůj vlastní blahobyt a požitky. Hédonista naproti tomu bojuje také za blaho druhých lidí.

JAK VZNIKL HÉDONISMUS?

Hédonismus má svůj původ již v antice. Jeho iniciátorem byl zakladatel epikureismu, a to Epikúros. Kromě něj tento proud hlásal také Aristippus z Kyrény. Tito dva jsou proto považováni za zakladatele hédonismu. Aristippus z Kyrény věřil, že nejdůležitější lidskou ctností je samozřejmě slast. Kromě toho hlásal, že o ni člověk musí usilovat po celý svůj lidský život. Epikuros naproti tomu hovořil o převládajícím zlu a dobru ve světě. To podle něj vznikalo prostřednictvím pocitu bolesti a slasti. Posledně jmenovaný pocit považoval za příklad pro rozlišení dobra a zla.

Vyplatí se dnes stát se hédonistou? V dnešní době se vyplatí stát se hédonistou za předpokladu, že provedete určité změny ve svém životě, aby nedošlo k záměně za hédonistu nebo egoistu. Je přirozené vyhledávat potěšení. Podmínkou však je, aby toto hledání probíhalo v mezích zdravého rozumu. V době, kdy převládá pracovní život, může být skvělé myslet na sebe a bojovat za své vlastní sny. Následování myšlenky hédonismu může člověku zlepšit pohodu, a tím mu vykouzlit úsměv na tváři. Člověk, který se takové myšlenky drží, se může na svůj život dívat z pozitivnějšího úhlu než dříve. Stojí za to vážit si každého dne a užívat si ho, stejně jako života obecně, a přitom si plnit svá přání. Především je důležité si uvědomit, že je velmi snadné zaměnit pojem hédonismus za sobectví. Hédonismus je směr, jehož cílem je především sebemotivace k nalezení vlastního štěstí, ale také k realizaci vlastních snů. Je třeba poznamenat, že štěstí lze nalézt kdekoli. Nemusí to být sexuální naplnění, může to být naplnění vyvolané cestováním. Každý člověk by si měl sám odpovědět na otázku, co ho činí šťastným, a řídit se hlasem vlastního srdce. Pro jednoho může být naplněním rychlá jízda autem, pro jiného procházka po louce při západu slunce. Nejkrásnější na tom je, že pojem štěstí je velmi univerzální. Každý si může najít svou vlastní životní cestu, kterou bude následovat a především na ni bude hrdý. Nemá cenu se dívat na to, co dělá šťastnými ostatní. Každý je jiný a každý si zaslouží štěstí, ale ne nutně stejné.